Kameny zmizelých
V dlažbě chodovských ulic najdete takzvané Stolpersteine, kameny zmizelých. Položil je zde německý sochař Gunter Demnig, který jich po celé Evropě rozmístil už více než 80 tisíc. Jedná se o kamenné kostky s destičkou, na níž je vyryté jméno a datum, mají poukazovat na tragické osudy obětí holokaustu. Chodov se v roce 2015 stal prvním městem v Karlovarském kraji, kde se tyto vzpomínkové kameny objevily.
Devět kamenů zmizelých najdete před dnešním obvodním oddělení policie, Staroměstská 18, které byly položeny na památku rodiny židovského obchodníka Eduarda Kronbergera. Většina rodiny zemřela v Osvětimi. Konce války se dožili pouze Ruth a Kurt Kronbergerovi, které do bezpečí přepravily takzvané Wintonovy vlaky. Jejich potomci se zúčastnili slavnostního aktu odhalení pamětních kamenů v Chodově.
Tři kameny zmizelých jsou umístěny před chodovskou obřadní síní, kde připomínají Bedřicha Kettnera, jeho ženu Marianu a syna Jiřího, kteří zahynuli ve vyhlazovacích táborech. Příběhy těchto lidí byly tragické samy o sobě, ale o to strašlivější, že je součástí holocaustu, během kterého zemřelo šest milionů lidí jen proto, že se narodili jako Židé.
Dva kameny zmizelých se nachází před budovou České spořitelny, kde žili obchodník Max Heller a jeho dcera Kitty. Kameny v rámci 80. výročí Křišťálové noci položil v pátek 9. listopadu 2018 Chodovák Osvald Polák. Zaskočil tak za německého sochaře a autora tohoto projektu Guntera Demniga.
Dva kameny zmizelých byly položeny 9. listopadu 2019 před obchodním domem Prior na Staroměstské ulici, kde původně byly domy, v nichž bydlely Ida Sommerová a Eleonora Baschová. Další dva kameny zde byly položeny v roce 2021 za členy rodiny Sommerovy. Jeden za Gretu Rosenbaumovou, rozenou Sommerovou (1908-1944) a druhý za Editu Sommerovou (1913-1942), dcery Idy Sommerové.
Šest kamenů přibylo v ulici Dukelských hrdinů v místě, kde stál činžovní dům rodiny Wilhelma Schwabacha. Rozvětvenou rodinu Schwabachů založil obchodník Wilhelm Schwabach (1858-1941), pocházející z Teplic. Do Chodova se přistěhoval za obchodem na počátku 90. let 19. století. Měli zde velký obchod s potravinami a patřil jim jeden z domů v tehdejší Fenklově ulici.
Většina rodiny uprchla z Chodova hned krátce po obsazení pohraničí na počátku října 1938. Doma v Chodově zůstal jen starý Wilhelm Schwabach, kterému tehdy bylo již 80 let, a jeho žena Elsa. Syn Otto se svou rodinou uprchl do Prahy, odkud se v následujícím roce pokoušel vycestovat do zahraničí. Bohužel, žádná země v té době židovské uprchlíky již nepřijímala," uvedl chodovský městský historik Miloš Bělohlávek.
V srpnu 1942 byla rodina transportována do Terezína a o půl roku později byli zařazeni do transportu do vyhlazovacího tábora. Transport nesl označení Cq a vyjel z Terezína 20. ledna 1943. Z dvou tisíc osob v transportu přežil válku jen jediný člověk. Otto Schwabach, jeho žena Valerie, třináctiletý syn Bedřich i sedmiletý Kurt byli zavražděni v plynové komoře krátce po příjezdu do Osvětimi.
Wilhelm Schwabach byl přesídlen do židovského tábora pro přestárlé v Odeři u Hroznětína. Zde bylo shromážděno několik stovek židovských obyvatel regionu ve velmi vysokém věku. Ti zde kvůli nedostatku péče a strašným podmínkám umírali sešlostí věkem, vyčerpáním, ale i na nemoci, které se táborem šířily. Wilhelm Schwabach zemřel 18. dubna 1941 a je zatím nejstarší známou chodovskou obětí holokaustu. Když byl zavražděn, bylo mu 83 let.
V roce 2022 byly položeny čtyři kameny zmizelých. Dva kameny zmizelých za Mořice a Albinu Kohnovi v ulici Vančurova 700 a dva kameny za Rudolfa a Gertrudu Brumlíkovi v ulici Staroměstská 377, naproti České pojišťovně. První rodinou je zvěrolékař Mořic Kohn se svou ženou Albínou, Bylo jim už sedmdesát, když do jejich bytu 13. září 1938 vtrhli chodovští henleinovci, zničili jim byt a donutili je uprchnout do Prahy. Manželé Kohnovi byli zavražděni v Treblince. Druhou rodinou jsou manželé Brumlikovi. Jasnovidec, chiromant a médium Rudolf Brumlik se přiženil do rodiny bohatého chodovského obchodníka Zikmunda Porgese, u kterého i se ženou Gertou od roku 1935 také žili. Ve 30. letech byl známý pod pseudonymem Anonymus, podílel se na vyšetřování vraždy Otýlie Vranské a předpověděl smrt Antonína Švehly. Bohužel, svému vlastnímu osudu neutekl. I se svou mladou ženou byl zavražděn v Osvětimi.
Poslední čtyři kameny zmizelých byly položeny v roce 2024. Dva kameny přibyly v ulici U Porcelánky před domem č. p. 169, ve kterém kdysi žila rodina Františka Josefa Brücknera, obchodníka s textilem a galanterií. A další dva kameny v ulici Nádražní, kde kdysi stával dům č. p. 318 a v něm po určitý čas žila rodina Hahnova.
Tímto krokem byla završena záslužná práce připomínání původních židovských obyvatel našeho města, kterou před lety započal chodovský historik Miloš Bělohlávek.